Plnění informační povinnosti a jejich vliv na plnění Všeobecných obchodních podmínek. Které všechny informace máte poskytnout spotřebiteli, mohou být pouze ve smlouvách či mají být k dispozici ještě v jiné, volně elektronicky dálkově dostupné formě? Zákon předpokládá změny ve vyúčtování, ale příslušná novela vyhlášky 135//2012 Sb. Ve vyúčtování se tedy nic nemění - ale spotřebitel má tak jako tak právo vědět, které služby předně a jakých vlastností jsou součástí balíčku.
Protože nás nutí ZEK specifikovat v předsmluvních ujednáních dle ustanovení v Příloze 1:
(1) Mimo požadavků stanovených v části A poskytovatelé služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb poskytnou tyto informace:
a) v rámci hlavních znaků každé poskytované služby:
1. jakékoli minimální úrovně kvality služeb, pokud jsou nabízeny*, v souladu s opatřením obecné povahy, které Úřad vydává podle § 71 odst. 6, a to pokud jde o tyto prvky:
- u služeb přístupu k internetu: alespoň latenci, kolísání kvality přenosu, ztrátovost paketů,
Využijeme normu MEF 23.2 Class of Service, ustanovení dle v ČR přijaté pro NGA jako doporučenou třídu Metro M. Je poměrně přísná, ale na naší infrastruktuře lehce dosažitelná.
Odpovídá Metodice ČTÚ pro měření - https://www.ctu.cz/sites/default/files/obsah/ctu-new/ochrana-spotrebitel...
* poznámka pod čarou
V souladu s Přílohou 1 zákona o elektronických komunikacích platí, že v případě, že poskytovatel služby nabízí jakékoliv minimální úrovně kvality služeb, je povinen tyto informace poskytnout před uzavřením smlouvy. V případě služby přístupu k internetu se jedná o latenci, kolísání a ztrátovost paketů. Lze usuzovat, že pokud poskytovatel služby nabízí minimální úroveň kvality latence nebo kolísání nebo ztrátovosti paketů, je povinen ji uvést. Naopak pokud žádnou minimální úroveň kvality nenabízí, učiní o tomto prohlášení. Není od věci uvádět konkrétní minimální hodnotu uvedených parametrů, nikoli jejich rozsah. Lze přitom uvést, že i vyhláškou vztahující se k univerzální službě je stanovena jedna konkrétní hodnota pro latenci (150 ms). Co se týká uvádění informací o latenci, má poskytovatel možnost určit, zda ji bude uvádět pro jeden směr nebo jakou round trip, nicméně musí uvést jakou metodu si zvolil.
Dovolujeme si dodat, že podnikatel má uvádět minimální úroveň kvality služby předávané na koncovém bodě sítě a nikoli po případné degradaci parametrů služby na domácí wifi.
Poskytovatel služby je povinen vždy minimálně uvádět všechny typy rychlostí v souladu s všeobecným oprávněním č. VO-S/1/07.2005-9, kterým se stanoví podmínky k poskytování služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších změn.
---------------------
Přepis rozhovoru:
JR: Jsme v té poslední části, a to jsou další informační povinnosti u smluv. Já využiji příležitosti, když jsme v té pravděpodobně nejkratší části: podnikatelé mají také povinnost přeoznámit svoje podnikání, protože osvědčení nebo oprávnění k poskytování služeb elektronických komunikací, které mají – registrace na ČTÚ atd. – se musí překlopit do nového formuláře, jehož podobu nám určil BEREC, a ta povinnost je vyplývající z členství v EU. Prosím, nezapomeňte – formulář na stránkách ČTÚ. My dáme do komentáře pod tuto pasáž na YouTubu a na FB odkaz. Ta povinnost je do 1. 7. naprosto závazná, prosím, nezapomeňte na ni.
Jaké další informační povinnosti u smluv podnikatelé mají, Honzo?
JZ: Tak další novinkou od 1. 7. je povinnost přidat informace v rozsahu podle nové přílohy č. 1 ZEK, ta příloha není nijak rozsáhlá, má rozsah formátu cca A4, a ne všechny informace se vztahují na všechny služby, a nejsou to informace nějakým způsobem přelomové nebo nové, jsou to informace, na které už jsme zvyklí – ujednání o ceně, o vůbec charakteru, parametrech služby, o tom, jakým způsobem se řeší spory atd., takže stačí se podívat do té přílohy č. 1 k zákonu a ty informace nějakým způsobem zakomponovat do té stávající dokumentace nebo do dokumentace, která bude uzavírána. Protože co se týče plnění této povinnosti, tak zákon říká, že ty informace mají být poskytnuty jasně, srozumitelně, v textové podobě, ve formě dokumentu, který poskytovatel zpřístupní v elektronické verzi. Což znamená, že můžeme postupovat stejně, jako jsme byli dosud zvyklí. Ty informace zapracovat například do VOP a ty VOP uveřejnit na stránkách poskytovatele tak, aby k nim každý mohl přistoupit a stáhnout si je.
Což je další požadavek – dokument, obsahující tyto informace, musí být volně ke stažení, a měla by u toho být i informace o tom, že tento dokument je k dispozici, že je možné si jej stáhnout, a že to je i vhodně například pro případné účely nějaké následné reprodukce. Pokud by vznilkl spor o rozsahu, tak aby měl spotřebitel možnost odkázat na to, že má stažený dokument z data, kdy uzavíral smlouvu, má tady nějakou verzi, která platí, protože informace, které jsou tímto způsobem uveřejněny a sděleny, se stávají obsahem smlouvy.
JR: Jaké jsou další novinky v § 63? Já tady vidím namátkou § 63c, nabídky balíčků. Ten má nějakou účinnost i k § 34 a říká doslova, jestliže balíček služeb a zařízení nabízený koncovému spotřebiteli obsahuje službu přístupu k internetu nebo veřejně dostupnou komunikační službu založenou na číslech, je-li to technicky proveditelné (...), pak jsou všechny tyto služby ukončitelné spolu se službou připojení k internetu. To se vztahuje třeba i na služby připojení k IPTV platformě?
JZ: Ano, pokud je to poskytováno jako balíček, tak se další doplňkové služby v tom balíčku svým způsobem svezou s tou službou poskytování pevného připojení.
JR: Tak to je asi důležité vypíchnout.
ME: Určitě, proto jsme se tady u požadavku § 34 bavili o těch dopadech přenášení internetu na ty balíčky. Protože budťo si balíček chci nechat a vytáhnu z něj pouze službu internetu, a měl bych se jako zákazník dozvědět, co to pro mě bude znamenat, a samozřejmě tohle by mělo být zakotveno i do těch smluvních ujednání s tím současným poskytovatelem, abych věděl, co pro mě bude znamenat, když si vezmu službu internet a přejdu k někomu jinému. Anebo se rozhodnu, že chci přenést kompletní balíček, a tam je podmínkou, že ten nový podnikatel je vůbec schopný mi takovýto balíček nabídnout.
JZ: Ano, víme o tom, že se chystá novela vyhlášky, která stanovuje povinné náležitosti vyúčtování, nicméně ještě není ta novela schválená, není účinná, takže zatím platí stávající znění vyhlášky, a ty informace, které budou povinně součástí vyúčtování, se budou určitým způsobem měnit.
ME: Ta novela té vyhlášky nebude v nejbližší době. Proto možná o ní ani neinformujeme, že se připravuje, protože v zákonu je problém se zmocňovacím ustanovením, které odkazuje na špatné ustanovení zákona, a legislativní rada vlády řekla Úřadu, že v tuto chvíli není možné tu vyhlášku vydat, když tam není to zmocnění správně napsané. Nemáme tedy zmocnění takovou novelu vyhlášky vydávat. Možná bych doporučil tuto informaci dál nepouštět v tuto chvíli.
JR: Ono je naznačené v zákoně, že Úřad má pravomoc takovou vyhlášku vydat, takže prostá informace, že nějaká legislativní technika to neumožňuje, je nápomocná, tudíž se ve vyúčtování služby nic nemění protentokrát…
RK: Ta vyhláška je důležitá z toho důvodu, že předpokládá, že spotřebitel nebo účastník bude informován o tom, jaké služby jsou součástí balíčku. VOP nebo smluvní ujednání pak řeší co se stane s balíčkem při změně poskytovatele služby. Pokud tu vyhlášku mít nebudeme, já bych asi každému doporučil, ať tu informaci o balíčku tam dává dobrovolně, protože jinak se tím dostane do zbytečných komunikačních obtíží se zákazníkem. Nicméně bychom rádi uvítali, kdyby ta vyhláška byla, a tuto situaci řešila, protože celá ta konstrukce novely ZEKu a souvisejících vyhlášek a ustanovení § 34 a předpokládá, že spotřebitel je o existenci balíčku a tom, zda služba je součástí balíčku nebo ne, informován.
ME: Ono to není tak, že by ta vyhláška vůbec nebyla nikdy. Ona samozřejmě potřebuje úpravu toho zmocňovacího ustanovení zákona. To znamená, teď se musí potvrdit to, že se provede změna technická, novela ZEKu, upraví se možná kromě jiných věcí i toto ustanovení, které dává Úřadu zmocnění vydat novelu vyhlášky, a pak se ta vyhláška vydá nepochybně v nějakém rychlém procesu, protože bude připravena. Je to technikálie, ale momentálně bez změny zákona pro mě nebude možné tu vyhlášku vydat.
JR: Děkuji našim hostům za to, že přišli, máte možnost se rozloučit s diváky.
RK: Já děkuji za pozvání, za tu možnost s vámi diskutovat, a doufám, že další příležitost k novele zákona bude až za dlouho, abychom ty změny dokázali všichni včas implementovat a sžít se s nimi. Děkuji.
JZ: Také děkuji za pozvání a za možnost tady prezentovat nějakým způsobem názor na to, jak se s těmito změnami vypořádat, a teď to musíme přetavit do praxe.
ME: Já také děkuji za pozvání a držím všem palce, aby to všechno dobře implementovali, a nám abychom to správně posoudili. A doufám, že nebudeme muset řešit žádné problémy.
JR: Žádné problémy určitě nebudete muset řešit. protože my informujeme podnikatele s nejlepším vědomím a pílí, jak mají ty své smluvní podmínky a informační povinnosti pro spotřebitele připravit, a myslím si, že je tady jen velmi málo podnikatelů, kteří o tom nevědí nebo se na to snad dokonce úplně soustředit nechtějí, a většina podnikatelů chce podmínky dodržovat, jenom jim musí porozumět. A novela § 63 je natolik složitá, že vždycky když se sejdeme s kolegy právníky a diskutujeme, tak vzniká několik variant. Ostatně jsme to zažili i na ČTÚ, a my potřebujeme takovou legislativu, která je snadno pochopitelná. A teď se to bude utřásat a bude se vytvářet to právo, a doufejme, že se nebude vytvářet za doprovodu vysokých sankcí. Prostě se to usadí a bude se to potom dělat správně s vědomím, jak to udělat chce.
JZ: Určitě víš, Jakube, že na tom úřadě pracuje celá řada odborníků, kteří problematice rozumí a jsou připraveni poskytnout jakékoliv doporučení, součinnost, vysvětlení či poradu těm podnikatelským subjektům tak, aby v případě nějakých nejasností se v tom dokázali zorientovat. Takže doporučuji vřele kontaktovat příslušné odborné pracoviště na Úřadě.
JR: Ještě jednou děkuji, že jste přišli.