Záměr vytvoření míst krajského koordinátora rozšíření rychlého internetu
Zajištění rychlého přenosu dat a všech služeb s tím spojených (zkráceně “rychlého internetu”) je základním předpokladem pro rozvoj podnikání a veřejných služeb ve všech větších i malých obcích ČR. Z tohoto důvodu je velmi významná existence zákona 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. K rozšíření sítí elektronických komunikací jsou nezbytné dvě podmínky:
aby budoucí beneficienti rychlý internet chtěli, protože poznali současné a budoucí výhody připojení k sítím elektronických komunikací
aby nedocházelo k administrativním a stavebním překážkám při výstavbě sítí elektronických komunikací, tedy aby existovala koordinace mezi investory do výstavby telekomunikační infrastruktury, zástupci státu a zástupci obcí
K naplnění prvního uvedeného bodu je potřebná systematická osvěta veřejné správy, zejména starostů a funkcionářů obcí o užitečnosti zavedení rychlého internetu, informování o možnostech využití, náležitostech technických, stavebních, administrativních, právních a dalších.
Výstavba telekomunikační infrastruktury může být - podobně jako výstavba jakékoli jiné infrastruktury - spojena s řadou potíží. Je nade vší pochybnost prokázáno, že dostatečná znalost záměrů výstavby a renovace v lokalitě šetří finanční prostředky, čas pro realizaci a podstatnou měrou snižuje zátěž obyvatelstva obtěžovaného opakovanými stavebními pracemi. Při hledání řešení pro rozvoj infrastruktury je třeba sdílet nejlepší dostupnou praxi, likvidovat bariéry spojené se stavebními povoleními, podmínkami výstavby, výkupem pozemků, resp. vytvořením věcného břemena atd.
Zákon 194/2017 Sb., předpokládá včasnou vzájemnou informovanost o investičních záměrech a koordinaci při tvorbě projektů, a to zejména v případech, že se jedná o výstavbu z veřejných prostředků (vodovody, kanalizace, oprava a budování silnic, rozvodů elektřiny, plynu a pod.staveb ve veřejném zájmu, resp. z veřejných prostředků). Další rovinou je koordinace mezi podniky, tedy koordinace vynucená správci komunikací jako podmínka pro udělení povolení k zahájení výstavby.
Systematická podpora rozšíření rychlého internetu vyžaduje zároveň znalost prostředí a schopnost koordinovat činnost aktérů této aktivity v území, včetně sdílení dat a informací o již vybudované infrastruktuře. Dostatečná telekomunikační infrastruktura je stejně významným předpokladem rozvoje regionů jako růst inovací. Z tohoto důvodu navrhujeme vznik krajských koordinátorů rychlého internetu, a to po vzoru krajských RIS3 manažerů, odpovědných za podporu inovací v regionech.
Krajský koordinátor je zmocněnec kraje s dostatečnými pravomocemi, přiměřenou odbornou znalostí a velmi dobrými komunikačními schopnostmi. Úzce spolupracuje s krajským úřadem, vždy přímo s radním odpovědným za informatiku či digitalizaci a s příslušným odborem informatiky krajského úřadu.
Krajský koordinátor rychlého internetu vykonává zejména následující činnosti:
dohlíží na provádění koordinační činnosti podle zákona 194/2017 Sb. a šíří v kraji informace o obsahu tohoto zákona
spolunavrhuje a komunikuje strategii rozvoje kraje v oblasti digitalizace
dohlíží na provádění schválených opatření, zejména organizacemi kraje
je nezávislým poradcem pro rozvoj vysokorychlostní infrastruktury, je k dispozici zástupcům obcí v kraji, podnikům podnikajícím v poskytování služeb elektronických komunikací, případně firmám, které se obrátí o pomoc na nezávislou autoritu
působí jako mediátor ve sporech mezi obcemi, podniky, které poskytují služby elektronických komunikací, krajskými organizacemi a organizacemi státu (ŘSD, SŽDC atd)
komunikuje s Jednotným informačním místem JIM při ČTÚ
navrhuje další opatření pro usnadnění výstavby a komunikuje je s celostátním koordinátorem a Radou kraje
informuje municipality a firmy v regionu, zejména SME, o možnostech využití dotačních titulů pro rozvoj infrastruktury, působí jako zpravodaj v dotační agendě pro kraj a obce.
Metodické vedení krajských koordinátorů by měl vykonávat národní koordinátor rychlého internetu, a to z důvodu rychlého informování o nových tématech v dané oblasti, sdílení nejlepší dostupné praxe ve regionech, sjednocování výkladu legislativy, stavebních předpisů, způsobu výstavby atd. Vzhledem k tomu, že pro krajské koordinátory v současnosti neexistuje žádný typ vzdělávání, je potřebné zvyšovat jejich kvalifikaci pro provádění výše uvedené agendy prostřednictvím národního koordinátora.
Po vzoru zavedení krajských RIS3 manažerů je vhodné financovat tuto vznikající komunikační infrastrukturu z prostředků EU fondů, nejlépe z technické asistence OP PIK. Pro nové programovací období ESIF je pak potřebné vytvořit dotační titul pro systematickou podporu šíření znalostí o potřebě elektronických komunikací a koordinaci prací na krajské úrovni obdobně, jako je tomu nyní pro krajské RIS3 strategie prostřednictvím projektů Smart akcelerátor z OP VVV.