1. DILIA/mezitímní dohoda: Vrátil se nám revidovaný návrh mezitímní dohody, který jsme po domluvě na úrovni HKČR zaslali kolektivnímu správci DILIA a ve kterém jsme navrhli, že uhradíme částku stanovenou mezitímní dohodou do doby, než dojde ke shodě na výši odměny pro rok 2024 případně k jejímu určení pravomocným rozhodnutím soudu. Úpravy ze strany DILIA jsou rozsáhlé a některé body nelze z pohledu HKČR akceptovat. Na další schůzce pracovní skupiny HKČR, která se bude konat začátkem příštího týdne se proto domluvíme na dalším postupu. V této souvislosti jednotlivé asociace včetně VNICTP ověřují, zda všichni členové v minulém roce ukončili individuální licenční smlouvy s DILIA nebo existují i tací, kteří mají individuální smlouvu s DILIA nadále aktivní a DILIA jim v letošním roce fakturuje odměnu podle této původní individuální licenční smlouvy. 

2. DILIA/soudní řízení: Na úrovni HKČR nadále probíhají práce na přípravě žaloby a postupné kroky směřující k zahájení soudního řízení, ve kterém bude soud rozhodovat o sazbě odměny pro rok 2024. Žaloby na určení sazby pro rok 2024 tedy zatím podána nebyla.

3. DILIA/námitky proti návrhu sazebníku pro rok 2025: Proti návrhu sazebníků kolektivního správce DILIA pro rok 2025, který se týká přenosu vysílání, podala námitky jak HKČR, tak jednotlivé asociace v zákonem stanovené lhůtě (tj. do konce září 2024).
 

4. OAZA/dodatek rámcové dohodě: S revizemi ze strany kolektivního správce OAZA k dodatku k Rámcové dohodě o spolupráci a sazebníku kolektivního správce za přenos vysílání, která byla mezi HKČR a OAZA uzavřena v r. 2023, nesouhlasíme. Na úrovni HKČR jsme k provedeným revizím ze strany OAZA připravili i průvodní dopis, ve kterém mimo jiné žádáme i o zaslání seznamu zastupovaného repertoáru. Připomínáme, že dodatek se má týkat doložení nového znění oprávnění OAZA pro výkon kolektivní správy.

5. Intergram/soudní řízení/žaloba na určení sazby: Žalobu na určení sazby pro rok 2024 podala HKČR koncem července 2024. Podle posledních informací podal kolektivní správce Intergram k této žalobě své vyjádření, které však zatím nebylo doručeno právnímu zástupci HKČR. O podrobnostech a dalším vývoji budeme informovat.

6. Intergram/žaloby na plnění: V případě probíhajících soudních řízeních ohledně žalob ze strany Intergramu (Intergram žaluje bezdůvodné obohacení za užití předmětů ochrany, společností žalovaných Intergamem je více, Intergram žaluje postupně období, které nejdřív upomínal, např. období leden-únor 2024, pak březen 2024 atd.) jenom opakujeme, že proti platebním rozkazům je potřeba podat ve lhůtě odpor a následně připravit vyjádření k žalobě ve věci samé s argumentací pro zamítnutí žaloby, resp. s návrhem na přerušení řízení s ohledem na probíhající řízení o určení sazby pro rok 2024 u Městského soudu v Praze. Dle dostupných informací reagují soudy různě. Některé vydávají platební rozkazy, některé vyzývají rovnou k vyjádření, proto je potřeba koordinovat postup. V této věci bylo nabídnuto rovněž zastoupení spolupracující advokátní kanceláří. Skutečnost, že byla podaná žaloba na určení sazby pro rok 2024 ze strany HKČR, a aby tuto skutečnost vzal Intergram v úvahu při své snaze podávat celou řadu jednotlivých žalob jsme zmínili v reakci, kterou jsme reagovali na další výzvy Intergramu (tyto rozesílal v průběhu září 2024). Pro asociace, resp. jejich členy, má HKČR k dispozici i prohlášení k postupu Intergram při vymáhání bezdůvodného obohacení za užití předmětů ochrany.

7. Intergram/mezitímní dohoda: Kolektivnímu správci Intergram jsme odeslali další návrh mezitímní dohody, dle kterého bychom hradili částku stanovenou mezitímní dohodou do doby, než dojde ke shodě na výši odměny pro rok 2024 případně k jejímu určení pravomocným rozhodnutím soudu. Všechny dosavadní návrhy mezitímních dohod Intergram buď odmítl nebo na ně nereagoval.

8. Intergram/námitky proti návrhu sazebníku pro rok 2025: Proti návrhu sazebníku kolektivního správce Intergram pro rok 2025, který se týká přenosu vysílání, podala jak HKČR, tak jednotlivé asociace námitky zákonem stanovené lhůtě (tj. do konce září 2024).

9. OSA/námitky proti návrhu sazebníku pro rok 2025/VOD: Proti návrhu VOD sazebníku kolektivního správce OSA pro rok 2025 podala HKČR námitky v zákonem stanovené lhůtě (tj. do konce září 2024). Zároveň bylo doporučeno, aby námitky proti návrhu VOD sazebníku OSA podaly i jednotlivé asociace. Nadále předpokládáme i vypovědění hromadných licenčních smluv o poskytnutí oprávnění k výkonu práva užít hudební díla s textem i bez textu při jejich zpřístupňování formou služby: Video stream on demand (streaming zvukově-obrazových záznamů). O dalším postupu budeme informovat.

Regulace ČR:

Téma projednávání Zákona o kybernetické bezpečnosti musíme omezit pouze na krátkou zprávu, protože nechceme ani formou newsletteru prozrazovat texty nehotových pozměňovacích návrhů, které postupujeme poslancům a obhajujeme je na jednání příslušných Výborů. Jakmile budou hotové, dáme je k dispozici. Mezitím nabízíme dopis Hospodářské komory ČR, který byl odeslaný do Sněmovny. 

Garanční a přikázané Výbory (Bezpečnostní, Hospodářský a Výbor pro obranu) návrh ZKB projednali a přerušili projednávání do konce října. 

Naší snahou je přinést návrhy snížení administrativní zátěže na sektor a rozhodování přenést z úrovně úřední na rovinu politickou tak, aby rozhodovala celá vláda.

---
4.9.2024 Novela vyhl. č. 441/2013 Sb., oceňovací vyhláška
Do mezirezortního připomínkového řízení byl předložen návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku.
Cílem novely je přiblížení zjištěné a sjednané ceny nemovitých věcí. Návrh úprav ocenění vychází z cen nemovitých věcí a jejich vývoje na trhu, které byly získány od bankovního sektoru, Českého statistického úřadu a z jiných zdrojů. Každoročně novela přináší aktualizace základních cen stavebních pozemků vyjmenovaných obcí, oblastí nebo okresů, základních cen některých staveb pro ocenění porovnávacím způsobem. Koeficienty změn cen staveb Ki jsou aktualizovány dle předaných údajů z Českého statistického úřadu.

30.9.2024 Návrh vyhlášky o informační bezpečnosti
Návrh vyhlášky souvisí s komplexní změnou zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOUI“), vyhlášeným ve Sbírce zákonů pod č. 267/2024 Sb.
Smyslem navrhované regulace je stanovení minimálních bezpečnostních požadavků nezbytných pro zajištění bezpečnosti utajované informace nacházející se v informačním systému, komunikačním systému nebo samostatném elektronickém zařízení. Vyhláška pak obsahuje podmínky certifikace informačního systému, akreditace informačního systému cizí moci a podmínky pro ochranu utajovaných informací v komunikačních systémech a samostatných elektronických zařízeních, které jsou určeny k nakládání s utajovanými informacemi. Návrh vyhlášky pak stanoví náležitosti smlouvy o zajištění činnosti podle § 52 ZOUI.

30.9.2024 Návrh vyhlášky o zajištění kryptografické ochrany utajovaných informací
Nejvýznamnější změna byla provedena zákonem č. 205/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., a některé další zákony, který dal vzniknout Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a jeho převzetí působnosti v oblasti bezpečnosti informačních a komunikačních systémů a kryptografické ochrany, dosud vykonávané Národním bezpečnostním úřadem. Tato skutečnost se však dosud nepromítla do příslušné podzákonné právní úpravy a je proto nezbytné přijmout návrh vyhlášky. Další důležitou změnou je zákon č. 267/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, který reflektuje potřeby vzešlé z aplikační praxe a aktuální vývoj podnikatelského prostředí. Současně návrh vyhlášky oproti původní vyhlášce přináší další významné změny přímo se týkající materie oblasti kryptografické ochrany utajovaných informací. Návrh vyhlášky oproti původní vyhlášce definuje některé nové pojmy, podrobněji upravuje některé povinnosti, mění předpoklady pro povinné přezkoušení odborného pracovníka kryptografické ochrany a zavádí způsob označení kryptografických prostředků distribuovaných do ČR ze zemí EU a NATO.

Regulace, novinky EU:

11.9.2024 Nový dodatek k pracovnímu programu Digitální Evropa na období 2023–2024
Novela zavádí podporu pro nové iniciativy:
- Aplikace pro ověření věku (poskytuje prostředky k ochraně nezletilých uživatelů před přístupem k obsahu, který je pro ně nevhodný/ilegální, a přispívá k implementaci ustanovení o ochraně nezletilých podle zákona o digitálních službách)
- AI Action Summit (třetí ze série summitů, které pořádá Francie ve dnech 10. a 11. února 2025 s cílem využít stávající iniciativy a fóra zapojené do AI.)
- Dále byl aktualizován text o podpoře a hlášení reakce na incidenty a zranitelnosti, aby doplnil úsilí členských států o zvýšení úrovně ochrany a odolnosti vůči kybernetickým hrozbám.

20.9.2024 Výzva k předkládání přihlášek - Skupina expertů na zákon o kybernetické odolnosti (CRA).
Výzva k předkládání přihlášek si klade za cíl ustavit expertní skupinu pro kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky (CRA Expert Group), která bude Komisi pomáhat a radit v otázkách souvisejících s prováděním zákona o kybernetické odolnosti (CRA).
Termín do 17.10.2024
 

Předkládáme návrh Návodných pokynů ke geografickému sběru dat za rok 2024. Přiložený návrh byl projednán na pracovní úrovni i s MPO.

Při přípravě návrhu, který ČTÚ připravil, se vycházelo z dříve prezentované redukce sběru dat a připomínek, které byly k Návodným pokynům uplatněny v minulosti. ČTÚ byl veden snahou o větší přehlednost, zjednodušení a lepší srozumitelnost. Současně klade důraz na soulad s Pokyny BEREC, a to jak k provádění zeměpisného mapování, tak k VHCN.

Jak ČTÚ na posledním jednání pracovní skupiny avizoval, dovoluji si požádat o připomínky k přiloženému návrhu, a to do 20. září 2024. ČTÚ následně připomínky vypořádá a požádá MPO o svolání pracovní skupiny k projednání vypořádání. Následně budou Návodné pokyny dopracovány ve smyslu vypořádání a ČTÚ uspořádá v druhé polovině října workshop pro odbornou veřejnost (reprezentovanou zpravidla profesními asociacemi) obdobně, jako v minulosti.

Současně přikládáme i datovou větu, která je upravena v souladu se změněným rozsahem sběru dat.

Dne 12. listopadu 2025 nabude účinnosti nařízení GIA – nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1309 ze dne 29. dubna 2024 o opatřeních ke snížení nákladů na budování gigabitových sítí elektronických komunikací, o změně nařízení (EU) 2015/2120 a o zrušení směrnice 2014/61/EU (nařízení o gigabitové infrastruktuře) - jehož účelem je usnadnit a podpořit budování sítí s velmi vysokou kapacitou podporou společného využívání existující fyzické infrastruktury a usnadněním efektivnějšího budování nové fyzické infrastruktury. Toto nařízení nahradí v plné míře dosavadní evropskou směrnici, která byla v České republice transponována zákonem č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů.

Celé znění nařízení GIA je dostupné na webových stránkách EUR-Lex.

BEREC – Sdružení evropských regulačních orgánů pro elektronické komunikace – byl pověřen nařízením GIA, aby vytvořil dvoje pokyny k jeho provádění: Pokyny ke koordinaci stavebních prací (čl.5) a Pokyny k přístupu k infrastruktuře uvnitř budov (čl.11).

Jelikož BEREC chce pokyny připravit co nejlépe, rozhodl se stavět na vstupech od dotčených subjektů. Proto nyní vyzývá BEREC k vyplnění podkladových dotazníků zúčastněnými stranami, a to do 20. září 2024. Ty jsou k dispozici na webových stránkám BEREC (v AJ) nebo také v českém jazyce na následujících odkazech:

Pokyny ke koordinaci stavebních prací (čl.5)
Tyto pokyny mají být vydány po konzultaci se zúčastněnými stranami, kterými jsou subjekty veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu (například obce) a provozovatelé sítí (telekomunikačních, energetických i dopravních).

Pokyny k přístupu k infrastruktuře uvnitř budov (čl.11)
Tyto pokyny mají být vydány po konzultaci se zúčastněnými stranami, kterými jsou především vlastníci infrastruktury pro umístění kabeláže uvnitř budov a provozovatelé sítí elektronických komunikací.

Obracíme se na Vás touto formou s žádostí o součinnost při přípravě pokynů pro provedení nařízení GIA. Zejména žádáme o předání dotazníků subjektům, které by dle Vaší úvahy mohly být některou ze zúčastněných stran.

§ 2b
(1) V zastavěném území se elektroenergetická vedení o napěťové hladině 400 kV a vyšší umisťují nad zem. Při výměně nadzemních vedení o napěťové hladině 110 kV prováděné podle přílohy č. 1 odst. 1 písm. a) bodů 11 a 12 stavebního zákona lze v zastavěném území zachovat jejich umístění nad zemí.
(2) Vedení optické pevné veřejné komunikační sítě lze v zastavěném území umisťovat nad zem, pokud
a) obec, na jejímž území se má vedení umístit, vydá k záměru souhlasné vyjádření,
b) v navrhované trase záměru neexistuje podzemní vedení optické pevné veřejné komunikační sítě a
c) záměr využívá nebo doplňuje již existující nadzemní vedení technické infrastruktury na území obce, která k záměru vydala souhlasné vyjádření podle písmene a).

Pro informaci Vám zasílám rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22.srpna 2024.

Nejvyšší správní soud v tomto rozhodnutí zamítl kasační stížnost 3 navrhovatelů, která směřovala proti rozsudku Městského soudu v Praze. Ten zamítl jejich návrh na zrušení části všeobecného oprávnění vydaného Českým telekomunikačním úřadem (dále „ČTÚ"), konkrétně ustanovení, které zavádí oznamovací povinnost ohledně zahájení využívání rádiových kmitočtů v pásmu 60 GHz.

Soud dospěl k závěru, že navrhovatelé neuplatnili své námitky v procesu přijímání všeobecného oprávnění, a proto nebylo možné tyto námitky posuzovat při soudním přezkumu. I když se soud příliš nevěnoval věcnému posouzení, konstatoval, že zvolená právní úprava, která ukládá oznamovací povinnost, sleduje legitimní cíl, a to snížení administrativní zátěže a omezení interferenčního využívání rádiového spektra. Kasační soud také neshledal žádné procesní pochybení Městského soudu, které by mohlo vést ke zrušení jeho rozhodnutí.

Co je podstatné: Nejvyšší správní soud tedy potvrdil rozsudek Městského soudu, podle kterého byla regulace provedená ČTÚ v souladu se zákonem a navrhovatelé nemohli zpětně napadat její proporcionalitu, pokud se neúčastnili veřejných konzultací a nevyužili své možnosti podání připomínek během procesu přijímání této regulace.

Anonymizované rozhodnutí NSS přikládáme v příloze. 

Telekomunikační věstník částka 8 Ročník 2024 z 10. září 2024

Český telekomunikační úřad vydal 25.9.2024 Monitorovací zprávu číslo 09/2024. ČTÚ se v ní věnuje například pokutám za porušení P2B. Toto je resumé Monitorovací zprávy ČTÚ 09/2024, její plné znění naleznete zde.