Přehled činnosti VNICTP za měsíc červen 2022

Interní dokument asociace

Martin Dvořák, Jakub Rejzek

V dotační pracovní skupině proběhla pouze agenda pracovní skupiny Mapování. Tato veledůležitá skupina při MPO totiž má vliv na definice přípojky pro ochranu investic a další parametry, které uplatňujeme při sběru dat. Kromě upřesnění některých definic CATV - tedy co je FTTB a co ještě kabelová televize, proběhl velmi nebezpečný pokus - především ze strany kabelových operátorů, požadovat pro uplatnění přípojky jako disponibilní předběžnou dohodu o umístění sítě v dotčené nemovitosti.

Představte si situaci, ve které byste museli podepisovat souhlasy například s SVJ o možném budoucím umístění sítě. Teprve pak by bylo možné přípojku vykázat. Tomuto tlaku jsme vystavili jasný odpor. Naším cílem je zjednodušování sběru dat. Navrhujeme, aby stát vytypoval intervenční oblasti a teprve v nich požadoval přesnější sběr dat a uplatňoval kontrolní činnost. Problém není v mapování. Problém je ve požadavcích Unie na plošné mapování i v místech, kde je nulová šance selhání trhu. Obří zátěž, která je doslova k ničemu.

V současné době jsou vyhlášené Výzvy z programu Národního plánu obnovy. V těchto výzvách je ukončení projektů do roku 2025. Další Výzvy očekáváme do Backhaulu a výzvy z běžných kohezních fondů s ukončením do roku 2030.

Kromě pevného internetu MPO spustilo veřejnou konzultaci pro dotace do mobilních sítí. Rozvoj mobilní infrastruktury sítí 5G v investičně náročných místech na venkově.
Veřejná konzultace je organizována za účelem prověření, zda připravované investice spolufinancované z prostředků z veřejných
zdrojů do sítí 5G v investičně náročných místech na venkově nenaruší hospodářskou soutěž na trhu elektronických komunikací České republiky.https://5g.verejnakonzultace.cz/5g-venkov/

Tereza Rychtaříková, Zuzana Hospodárová

„Na jednoho z členů asociace se v nedávné době obrátil právní zástupce nositelů autorských práv s výzvou na blokování webových stránek, které slouží k neoprávněnému sdělování autorských děl, a požadoval, aby dotčený člen asociace zamezil přístup svých zákazníků k webovým stránkám s nelegálním obsahem. Existuje možnost, že se právní zástupce nositelů autorských práv obrátí se stejným požadavkem i na jiné členy asociace. Vyhovění tomuto požadavku by pro nás jako operátory znamenalo, že budeme blokovat obsah. V současné době je proto celá záležitost řešena soudní cestou. V souvislosti s touto problematikou se dále plánuje sejít i PS Autorské právo se Sekcí kreativního průmyslu při HK ČR, a to za účelem zjistit a probrat další možnosti, které lze v uvedené věci podniknout.“

Příklad stránek, které pravděpodobně sdílí bez vypořádání práv obsah: https://www1.filmplanet.to/

Důležitým prvkem sporu je nutnost posoudit ISP providerem přiměřenost požadavku a na základě úsudku se rozhodnout, zda podobné opatření zavedete. Toto je nový prvek práva, který může vyvolávat řadu sporů. Velmi pečlivě se věci věnujeme.

Jakub Rejzek, Martin Dvořák

V souvislost s podporou výstavby se stále častěji mluví o povinnostech podnikatelů odevzdávat data do Digitálně technické mapy (DTM), která bude spuštěna v roce 2023. Povinnost vést data o stavbách není nová, nový může být případně formát dat. Podnikatelé tak namísto Vyjádření o existenci sítí budou moci vyhledávat přímo v DTM, což podstatně urychlí výstavbu. Platformu jako takovou provozují Kraje, mapa je však bezešvá, což zajišťuje ČUZK.

Legislativa ukládá vlastníku TI povinnost postoupit data o jím spravované a vlastněné TI do IS DTM kraje. Musí zajistit převod dokumentace do Jednotného výměnného formátu JVF a dále je zodpovědný za aktualizace dat o své TI v IS DTM kraje. Údaje do digitální technické mapy kraje zapisuje tzv. Editor, a ten odpovídá za správnost, úplnost a aktuálnost zapisovaných údajů (odkaz na znění zákona).

Pro sjednocení dat vedených v různých konvencích a normách, je vyvíjen JVF neboli Jednotný Výměnný Formát dat. DTM ČR bude data přijímat a vydávat právě v JVF. Každý vlastník TI musí projít procesem přípravy dokumentace na JVF, tj. zjistit, jak moc se podoba stávající dokumentace shoduje s JVF, co se týká obsahu i formy dat.

Převedení do JVF lze jednoduše popsat jako namapování kategorií prvků ze směrnice správce na odpovídající kategorie JVF. JVF nemusí obsahovat všechny atributy prvků vaší dokumentace. Ani nemůže – dokumentace obvykle obsahuje řadu atributů sloužících čistě pro interní potřebu vlastníka/provozovatele nevhodných ke zveřejnění. JVF může používat zcela odlišnou terminologii atributů.

Proto je třeba dokumentaci Technické Infrastruktury připravit na spolupráci s DTM pomocí JVF.

Prezentace DTM a koordinace staveb ve stadiu záměru MPO.

MPO uspořádalo seminář, ve kterém seznámilo investory se záměry vytvořit řešení pro koordinaci staveb ve stádiu záměru jako modul do DTM. Tento projekt vzniká za podpory HK ČR a jejího viceprezidenta Zdeňka Zajíčka.

Jak již zaznělo, v budoucnu se chystá modul pro koordinaci staveb ve stádiu záměru přímo v DTM. Jsme však skeptičtí ke spuštění modulu ještě v tomto volebním období, Doporučujeme bezproblémové a okamžité využívání již spuštěného systému ISPZ. https://www.mmr.cz/cs/microsites/ispz/narodni-investicni-plan. MMR totiž v roce 2021 spustilo Informační systém projektových záměrů (ISPZ), který umožňuje průběžný sběr a správu projektových záměrů, které vznikají v území, a jejich uchovávání v rámci jednoho centrálního systému. Vzniká tak obsáhlý zdroj informací pro stát i regiony pro nastavení vhodné a efektivní regionální politiky. Úprava pro liniové stavby je otázkou drobné investice, se kterou MMR počítá.7

Oba systémy je možné bez problémů propojit, data jsou otevřená.

Jakub Rejzek: častokrát se dostáváme do situace, kdy bychom rádi vyměnili závazek spojený s přeložkou sítě za nižší cenu služebnosti. Zákon o elektronických komunikacích je jako veřejnoprávní norma normou kogentní, tedy od jeho ustanovení není možné se odchylovat - jak říká právní teorie. To však není univerzální pravidlo. Při výkladu je možné si pomoci dovozením, zda se ustanovení v této normě netýkají úpravy vztahu mezi subjekty soukromého práva. Pokud ano, disponibilita může nastat - zákon ji však může výslovně zakázat nebo výslovně povolit.

V této věci nebyl ještě žádný závazný výklad, spory u soudu k ustanovením o náhradě za přeložky podle ZEK neproběhly. V podobných případech, kdy by mohl výklad dispozitivnosti či kogentnosti normy komplikovat výklad práva zákonodárci možnost či nemožnost dohody vkládají přímo do věty paragrafového znění. To je důvodem, proč usilujeme o změnu §104 odst. 17 a nade vší pochybnost jednou provždy potvrdit možnost dohody.

Protože je nutné stavět a dohody o přeložkách jsou běžně využívané, poskytujeme Vám argumentaci podporující disponibilitu dohody §104 odst. 17 o přeložkách:

PRÁVNÍ REŠERŠE

VĚC: Posouzení dispozitivity ustanovení § 104 odst. 17 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

Použité právní předpisy:

1. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“)
2. zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZEK“)

1. Obecně k dispozitivitě právních norem

Dle generální klauzule obsažené v ustanovení § 1 odst. 2 OZ platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou přitom ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

Z věty za středníkem výše uvedeného ustanovení OZ tedy vyplývá, že strany si mohou sjednat vzájemná práva a povinnosti odchylně od zákona, pokud to zákon explicitně nevyloučí, a zároveň tím neporuší:

1. dobré mravy,
2. veřejný pořádek,
3. práva týkajících se postavení osob (tedy statusová práva), včetně práv na ochranu osobnosti.

Část věty za středníkem ustanovení § 1 odst. 2 OZ ale ve skutečnosti nelze považovat za pravidlo, pomocí nějž by bylo možno odlišit kogentní normy od dispozitivních; je to kritérium posuzování obsahu právního jednání, a nikoliv povahy právních norem. Pro klasifikaci určité normy jako kogentní je vždy rozhodující účel, který sleduje.

Není-li zákaz odchylného ujednání vyjádřen v zákoně přímo ani nepřímo, je nutno teleologickým výkladem objasnit účel právní normy a posoudit, zda je odchylné ujednání stran s tímto účelem slučitelné, či nikoliv. Teprve bude-li účel právní normy vylučovat autonomní normotvorbu, lze právní normu považovat za kogentní.

Na základě teleologického výkladu lze usuzovat, že kogentní budou především právní normy, jejichž smyslem a účelem je:

1. ochrana slabší smluvní strany (např. spotřebitele, nájemce, zaměstnance, nezletilého),
2. úprava právního postavení osob (pravidla právní subjektivity, svéprávnosti, deliktní způsobilosti, uzavření manželství),
3. ochrana třetích osob,
4. regulace základních otázek, které umožňují racionální fungování soukromého práva jako systému (např. ujednání, že určitá věc, která je podle zákona věcí nemovitou, bude mít povahu věci movité).
5. Výklad ustanovení § 104 odst. 17 ZEK

6. Dle ustanovení § 104 odst. 17 ZEK platí:

   „Stavebník, který vyvolal překládku nadzemního nebo podzemního vedení veřejné komunikační sítě elektronických komunikací, nese náklady nezbytné úpravy dotčeného úseku vedení sítě elektronických komunikací, a to na úrovni stávajícího technického řešení. Náklady související s modernizací či zvýšením přenosové kapacity nadzemního nebo podzemního vedení sítě elektronických komunikací nese vlastník tohoto vedení.“

   ZEK je svou povahou převážně veřejnoprávní zákon, nicméně shora uvedené ustanovení upravuje soukromoprávní vztah, tedy vztah, kdy mají osoby účastnící se právního vztahu rovnocenné postavení.

   Ustanovení § 107 odst. 17 upracuje vzájemné vztahy mezi osobami. Se zřetelem k výše uvedenému lze tedy usoudit, že je zásadně věcí těchto osob, jak si své právní poměry upraví.

   Smyslem ustanovení je přitom zjevně úprava vzájemných poměrů mezi osobami, jejímž účelem je předejít rozporům, nikoli ochrana slabší smluvní strany nebo úprava právního postavení osob.

   Účelem výše uvedeného ustanovení ZEK je zajistit, aby vlastník sítě elektronických komunikací nebyl nucen nést náklady na překládku této sítě v situaci, kdy k přeložení dotčené části sítě dochází z popudu třetí strany. Současně ale předmětné ustanovení nikterak nevylučuje, aby se účastníci daného právního vztahu, v tomto případě stavebník, který vyvolal překládku a vlastník sítě elektronických komunikací nemohli v konkrétním případě dohodnout jinak.

7. Závěr

8. Ve světle výše uvedeného lze uzavřít, že na ustanovení § 104 odst. 17 ZEK lze bez dalšího aplikovat ustanovení § 1 odst. 2 OZ. Za tohoto stavu lze ustanovení § 104 odst. 17 ZEK vykládat jako ustanovení dispozitivní, neb upravuje právní poměr mezi osobami soukromého práva, které si tento mohou upravit dle vlastní vůle.

Jakub Rejzek, Martin Dvořák

Zmínit podání na UHOS.

Regulace ČR:
27.6.2022 byla uzavřena veřejná konzultace ČTÚ - návrh opatření obecné povahy analýzy trhu č. A/3/XX.2022-X, trhu č. 3 – velkoobchodní trh
přístupu k mobilním službám. VNICTP aktivitu ČTÚ podpořil v duchu svých předchozích vyjádření v minulých konzultacích.https://www.ctu.cz/vyzva-k-uplatneni-pripominek-k-navrhu-opatreni-obecne...

90/22 Návrh vyhl. o kritériích určení závažného narušení bezpečnosti sítě a služby a ztrátě integrity sítě https://komora.cz/legislation/90-22-navrh-vyhl-o-kriteriich-urceni-zavaz...
92/22 Novela vyhl. č. 241/2012 Sb., o stanovení náležitostí
technicko-organizačních pravidel k zabezpečení bezpečnosti a integrity veřejné komunikační sítěhttps://komora.cz/legislation/92-22-novela-vyhl-c-241-2012-sb-o-stanoven...

Rodná čísla: zde najdete prezentaci z workshopu k tématu Náhrada rodných čísel pro ZEK. Bude používám portál pro ověření identity občana: Ověřovací portál https://tovereni.identitaobcana.cz/ . Návod/pokyny pro vývojáře https://dev.azure.com/SpravaZakladnichRegistru/NIA%20pro%20vývojáře/_wiki/wikis/NIA-pro-vývojáře.wiki/68/Přidělován%C3%AD-BSI-dle-§12a

Prezentace ČTÚ ve věcech ochrany spotřebitele po novele ZEK a především vzor Shrnutí smlouvy. https://www.ctu.cz/manual-pro-shrnuti-smluv

Na Kulatém stole s ČTÚ dne 24.6. bylo konstatováno nové metodické opatření při provádění kontrol Úřadu při kontrole kmitočtového spektra. Úřad by neměl, a v praxi máme pozitivní zpětnou vazbu, se zaměřovat na nicotná porušení a drakonicky je trestat - ale zaměří se na negativní praxe skutečně ohrožující využití pásem pro sdílené služby. Pozor především na neregistrování spojů RLAN, kde podmínka provozu 5,2 GHz a 5,8 GHz je technicky odůvodněná a pro provoz pásma skutečně nezbytná. Dobrý pozor dávejte na využívání vnitřních kmitočtů venkovní službou.

Naše Žádost o regulatorní přezkum pro registrační povinnost v pásmu 60 GHz ještě nebyla Úřadem zodpovězena, máme však z Úřadu informace o probíhající vnitřní diskuzi. V podstatě je to tak, že někteří úředníci preferují dostatek dat pro kontroly před principem proporcionality regulatorních požadavků.

API pro pásma RLAN a 60 GHz je vyvíjeno, termín podzim 2022 vypadá tentokrát reálněji - je vysoutěženo a pracuje se na něm.

VNICTP uspořádal setkání členů k tématu nové úpravy práva v oblasti kybernetické bezpečnosti. Seznámil je se stavem přípravy Směrnice NIS2 a připravované národní legislativy v pro prověřování důvěryhodnosti dodavatelského řetězce u sítí základní infrastruktury státu. Přehledová prezentace a stanovení cílů asociace resultovala v tuto Tiskovou zprávu:

Tisková zpráva: Výzva VNICTP: Pozor na přehnanou regulaci zvláště u regionálních operátorů

Pracovní setkání členů Výboru nezávislého ICT průmyslu k tématu budoucí regulace pro telekomunikace a obecně pro ICT sektor konstatuje, že by stát měl při zavádění opatření z nové kyberbezpečností směrnice NIS 2 a zamýšleného Mechanismu posuzování a omezování rizik spojených s dodavateli do infrastruktury elektronických komunikací posuzovat komplexní vliv těchto regulací na podnikatelské prostředí malých a středních podniků.

Nové regulace, za prvé národní, v podobě „Mechanismu“, za druhé transpozice evropské směrnice NIS 2 mají napomoci zavádění účinných kyberbezpečnostních opatření. Administrativní zátěž a potenciál vytváření regulatorních bariér však může vytlačit malé a střední podniky z významné části poskytování technologických služeb v IT a telekomunikacích. Malé a střední podniky jsou v České republice významným poskytovatelem propojovacích služeb mezi sítěmi, a to i mobilní infrastruktury. Jsou to naprosto zásadní hráči především v regionech a v odlehlejších oblastech České republiky, které v minulosti velcí operátoři zanedbávali. Technologický vývoj předpokládá poskytování služeb elektronických komunikací prostřednictvím 5G také pro služby pevného připojení podobně, jako je to dnes v případě "pevného LTE“. V případě 5G jsou po aukci v loňském roce nově držiteli spektra i tři menší operátoři, pro které bude každá nová regulační povinnost představovat zvýšené náklady a ztížení možnosti konkurovat zavedeným hráčům.

Budoucí nový ředitel Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost Lukáš Kintr na půdě Bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky sdělil, že doposud přijímaná národní opatření v podobě Mechanismu posuzování a omezování rizik spojených s dodavateli do infrastruktury elektronických komunikací se budou nově vztahovat na všechny sektory podnikání v ICT oborech. Novela legislativy týkající se kybernetické bezpečnosti změní způsob fungování mnohých společností, neboť zasáhne do způsobu výběru dodavatelů. Ti budou muset nově splňovat podmínky stanovené v Mechanismu pro prověřování důvěryhodnosti dodavatelů, nově pro většinu základních systémů ICT v České republice. Takto zásadní regulace musí být provázena podrobnou analýzou vlivu na trh, zejména s ohledem na udržení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, které jsou doslova páteří českého telekomunikačního trhu. Příliš vysoké bariéry podnikání na telekomunikačním trhu by mohly zasáhnout do současné situace, kdy patří v poskytování internetu v pevném místě ceny služeb mezi jedny z nejnižších v Evropské unii. Není možné regulovat tak, aby digitalizace společnosti byla vyhrazena pouze nadnárodním korporacím, které disponují dostatečně velkým právním aparátem.

Směrnice NIS 2 přinese revoluci na poli kyberbezpečnosti, její přesné detaily doposud nejsou známé, neboť finální verze bude schválena zřejmě až letos na podzim s předpokládanou účinností od poloviny roku 2024. Co je ale téměř jisté je, že přinese nové požadavky a povinnosti i pro malé a střední operátory, protože sektor elektronických komunikací nebude mít výjimku velikosti, která se týká ostatních segmentů regulovaných směrnicí.

Výbor nezávislého ICT průmyslu z.s. je asociací malých a středních podniků podnikajících v oborech IT a telekomunikací. Zastupujeme regionální a lokální hráče, v drtivé většině české firmy s českými vlastníky, které se vypracovaly takřka z ničeho ve významné regionální společnosti se zásadním vlivem na digitalizaci v jimi obsluhovaných lokalitách. Našimi členy jsou také společnosti vlastnící a provozující významnou část české páteřní telekomunikační infrastruktury. Díky našim členům má Česká republika jedno z nejkvalitnějších pokrytí na venkově v EU.

VNICTP inicioval spolupráci i s dalšími asociacemi a podá UHOSu podnět na prošetření možného porušení soutěžního práva v kauzách neustále se zvyšující, neodůvodněné výše licenčního poplatku spojené s podle našeho názoru diskriminačními podmínkami, které znemožňují soutěž mediálních domů.

Více zpráv najdete na extranetu, kam se můžete přihlásit pod svým jménem a uvidíte mnohem více obsahu, nežli kolik je vidět bez přihlášení.

S přáním mnoha úspěchů

za celý team VNICTP z.s.

Bc. Jakub Rejzek MBA, LL.M

prezident VNICTP z.s.