PPS Spektrum:

Připravili jsme pro Vás krátký výtah z technických podmínek pro provoz pevných sítí dle 3GPP 5. generace. Kdo bude chtít zaslat více podrobností, prosím kontaktujte jakub.rejzek@vnictp.cz. Zájemcům o pilotní projekty pošlu brzy technické detaily i s konkrétními návrhy frekvenčních přídělů.

Zprávy z trhu. MikroTik provedl recertifikaci zařízení pro pásmo 60GHz na venkovní užití dle normy ETSI EN 302 567. Nový Test report používá normu ETSI EN 302 567 v outdoorovém prostředí, v souladu s evropskou legislativou je tak možné aplikovat zařízení také pro systémy Point - to- Multipoint. Naše doporučení z roku 2020 však MikroTik nepoužil důsledně, při využití této normy schvaloval pro nižší výkon, ačkoliv je to z technického pohledu zbytečné. Ale i tak jde o posun kupředu.

Zcela nová norma ETSI 303 722 bude aplikována až na další produkty - prozatím nejsou Notifikované osoby pro tuto zcela novou normu certifikované.

Veřejná konzultace ke změnám Všeobecného oprávnění VOR_12, pro volná pásma 2,4 - 71GHz.

Tato změna Všeobecného oprávnění je vyvolaná rozšíření pohyblivé služby RLAN až do 6 450 MHz. Úřad v souladu s harmonizovaným doporučením naznačil zákaz fixních instalací kvůli ochraně pevné služby. Naše připomínka navrhuje zavést národní úpravu, která je možná. Spodních 6GHz není totiž masově využívané pásmo, pravidlo pouze pro pohyblivou službu bychom zaváděli kvůli ochraně přesně 133 spojů, provozovaných převážně z historických důvodů jako záloha terestriálního vysílání televize. Změny je naopak možné očekávat v horních 6GHz, je možné přidělení pro IMT-A služby.

Nepříjemný návrh změny ve VOR_12, a to zavedení dalších povinností, které mají usnadnit výkon práce kontrolních orgánů, jsem odmítli tímto textem:

Tuto novou povinnost považujeme za nepřiměřenou, v návrhu VO-R č. 12 neodůvodněnou a překračující zákonné zmocnění Úřadu.

Odůvodnění připomínky: Odůvodnění návrhu VO-R č. 12 pouze vágně uvádí, že úřad disponuje některými poznatky z prováděných kontrol využívání rádiových kmitočtů zařízeními pro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 GHz až 71 GHz.

ČTÚ uvádí, že tyto kontroly ukazují na časté případy nedostupnosti identifikačních údajů. ČTÚ nijak nekvantifikuje, co znamená slovo “časté”. Při uvalení tak masivní a nepřiměřené povinnosti to považujeme za kritické selhání odůvodnění návrhu. To, že se jedná o nepřiměřenou povinnost si zřejmě uvědomuje i regulátor, když v rámci přechodného ustanovení (článek 4 návrhu VO-R č. 12) stanovuje relativně dlouhou lhůtu (více jak 2 roky) pro splnění povinnosti uvedené v čl. 2 odst. 1 bod s) návrhu. Přitom evropský regulační rámec (Evropský kodex pro elektronické komunikace) ukládá členským státům povinnost s cílem zajistit, aby při plnění regulačních úkolů přijímaly vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány přiměřená opatření a aby jednaly nestranným, objektivním, transparentním, nediskriminačním a přiměřeným způsobem (čl. 3 Evropského kodexu pro elektronické komunikace). Navíc jsme toho názoru, že zavedení takové povinnosti by porušilo podmínky některých dílčích prováděcích předpisů, např. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU)2019/1345. Zavádění dalších a dalších povinností nad rámec vynucených technickými podmínkami pro sdílení spektra považujeme za vytváření bariér přístupu ke spektru. Co však považujeme za bezprecedentní chybu v předkládaném návrhu je fakt, že návrh zavedením této povinnosti překračuje zákonné zmocnění. Nařízení vlády č. 426/2016 Sb., o posuzování shody rádiových zařízení při jejich dodávání na trh jako prováděcí předpis k § 4, § 6 odst. 2 a § 50 odst. 5 zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ukládá povinnost vybavit výrobky identifikačními údaji tolika výrobci. Přenesení této povinnosti na provozovatele zařízení (v návrhu konkrétně: “Nelze-li takové umístění stanice podle věty první zajistit, musí být identifikační údaje uváděné výrobcem uvedeny provozovatelem této instalace…”) jde nad rámec zákona i prováděcího předpisu, a to i když tuto novou povinnost bude ČTÚ vydávat za “podmínku”. Reálně se nejedná o nic jiného než o novou povinnost a povinnost musí být stanovena jen předpisy s právní silou alespoň zákona. Povinnosti mohou být ukládány na základě předpisů druhotného charakteru, avšak jen a pouze na základě zákona, v jeho mezích a při zachování základních práv a svobod v souladu s Listinou základních práv a svobod (čl. 4/1). Výbor nezávislého ICT průmyslu, z.s. www.vnictp.cz I kdybychom připustili, jakože nepřipouštíme, zmocnění Úřadu zavádět podmínky pro využívání dle předmětného Všeobecného oprávnění, považujeme návrh za neproporciální. Není jasný cíl regulace, nevíme, jaký zájem státu, jaký veřejný ani jaký soukromý zájem má návrh chránit. Nedokážeme proto posoudit, zda je navržená změna regulace proporcionální. Pásma uvedená ve Všeobecném oprávnění jsou z principu sdílená, a to nejen podnikateli v elektronických komunikacích, ale také dalšími organizacemi a soukromými osobami. Proto je cílem regulace v Evropské Unii nalézat vždy co nejjednodušší podmínky pro využívání sdílených kmitočtů. Zavedení plošné kontroly s prostým argumentem, že takové opatření „zjednoduší“ práci kontrolního orgánu není obhajitelné. Jako podnikatelé podnikající na trhu elektronických komunikací vnímáme neustálý nárůst různých povinností, často vynucených regulativními akty pocházejícími z Evropské Unie. Na druhou stranu vnímáme také veřejná vystoupení zástupců Úřadu deklarující připravenost odebírat Oprávnění k podnikání na trhu elektronických komunikací. Chceme být účastni trhu, kde nutné, legislativně nebo technicky vynucená regulace bude vynucovat odůvodněnou zátěž a přinese také technické prostředky pro jejich digitalizaci jejich plnění. Nelze odůvodňovat omlouvání nárůstu nevynucené byrokratické zátěže konstatováním přítomnosti regulace v oblasti regulovaného podnikání, kterému v návrhu změn ve Všeobecném oprávnění čelíme.

Naopak. My, jako zástupci velké části trhu elektronických komunikací věříme, že další činnost ČTÚ v oblasti podmínek pro bezlicenční využívání kmitočtů půjde směrem k modernímu přístupu, s vyvážením potřeb státu a adresátů regulace, a že v tomto směru nabízíme kdykoliv expertní konzultace, s cílem vždy hledat synergie. Naopak budeme rádi, pokud bude moci ČR přispět na evropské úrovni svými zkušenostmi z rozvinutého českého trhu pozitivně, a přilákat tak ke spolupráci na formování podmínek širokou komunitu expertů i administrací. Naopak věříme, a naše zkušenosti s využíváním spektra při poskytování služeb elektronických komunikací to potvrzují, že správným přístupem je přístup liberální. Požadujeme navrhovanou úpravu článku 2 odst. 1 písm. s) a článku 4 vypustit bez náhrady.

Dotace:
6.9.2021 proběhl na MPO workshop k plánovaným dotacím na vysokorychlostní sítě.

Krátké shrnutí:
- bílé místo pro socioekonomické partnery - kde není 100 Mbps; 330
000 nepokrytých adresních míst (detail v příloze modrý obrázek)
- ochrana 30+ Mbps zůstává zachována i dle nového GBER (bloková výjimka)
- v Praze bude možné stavět v bílých lokalitách (z Fondů RRF dle Plánu obnovy, nikoliv OP TAK)
- alokace celkem 1,4 mld CZK (Plán obnovy)
- veřejná konzultace (mapa) bude vypsána během 14 dnů
- MPO poskytne drafty materiálů
- vyhlášení Výzvy cca leden, únor 2022
- dotace na (i) optiku nebo (ii) bezdrátové VHCN (s parametry fixní přípojky)
- vše musí být postaveno do Q4 2025 (z RRF, tedy Plánu obnovy)

Celková alokace RRF + OP TAK bude pro aktuální kohezní období cca 8 miliard korun. Prostředky alokované pro OP TAK (nový OP PIK, tedy pro primárně určené pro komerční sektor) bude možné čerpat až do roku 2030.

Novinkou je možnost obejít ochranu investic pro přípojky 30+, kdy za podmínky výstavby VHCN sítí (tedy pravděpodobně čistě optických technologií, anebo bezdrátových technologií s přístupovým bodem napojeným optickou nebo rovnocennou technologií) umožní zvednout ochranu investic na přípojky 100+Mbps. Pravděpodobně budou tyto výjimky používané především pro zrychlení socioekonomických partnerů, ale je možné je používat pro jakoukoliv infrastrukturu. Více v přednášce zde, video s přednáškou Mgr. Petra Filipiho z MPO je zde.

PS Kolektivní správa: rozeslali jsme návrhy ceníků pro roky 2022 od OOAS, OAZA, DILIA. Očekáváme případné připomínky členů PS.

V rámci PS Kolektivní správa byla v minulém měsíci hodně aktivní PPS Přetáčení reklam.

Sešli jsme se s FTV Prima na schůzce k jejich záměru zákazu přetáčení reklam. Smlouva už v červnu vypověděla licenční smlouvy IPTV platformám. Proběhla komunikace ze strany asociací, kdy jsme je vyzvali k obnovení jednání o technickém řešení zamezení přetáčení reklamního sdělení. Zástupci Primy, také po intervenci regulátora, prodloužili výpovědní dobu smluv do poloviny listopadu a potvrdili zájem jednat. Schůzka se zástupci IPTV platforem proběhla 30.9. za široké účasti všech tržních skupin. Prezentace z jednání je zde, v reakci na schůzku byla připravena tato sada nejasností a otázek.

Při Výboru také vznikla skupina členských firem, která se sdružila pro kolektivní vyjednávání cen licenčních poplatků FTV Prima. Tato PS, podobně jako PS Kolektivní správa, byla zástupci FTV Prima přijata. Přesto, že zástupci mediálního domu přijali nabídku pro kolektivní zastoupení jsme podali podnět na možné zneužití dominantního postavení k RRTV, ČTÚ a ÚHOSu. Mediální domy totiž opakovaně zvedají výši poplatků za vysílání prostřednictvím IPTV platforem bez zdůvodnění nárůstu. Skupiny volají po podobném regulatorním ošetření, které se vztahuje na výši plateb kolektivním správcům autorských práv. Neomezené a ničím nevyvážené zdražování práv k vysílání totiž může vyústit k negativním a trvalým změnám na trhu. Sdělení k Prima, sdělení k NOVA.

NETTEST: nový měřící nástroj ČTÚ byl představený sektoru 10. září. Prezentace z představení byla pro členy VNICTP zveřejněna zde.

Úřad se rozhodnul spustit společně s novým "státním" nástrojem také kampaň ve veřejných sdělovacích prostředcích, která má za úkol zvětšit povědomí spotřebitele o jeho možnostech reklamace.

Náhled kampaně najdete zde: https://www.ctu.cz/plattezaskutecnourychlost

Ochrana spotřebitele je samozřejmě agenda, proti které nemůžeme mnoho namítat, pokud jsou technické prostředky užité v kampani užité technicky neutrální a měří objektivní hodnoty. Cílem naší asociace byla tedy komunikace, která měla zabezpečit:

• co nejnižší závislost měření na použité platformě - ačkoliv bude nadále využíváno rozhraní prohlížeče, Úřad vydal doporučení k využívání pouze podporovaných OS a browserů. Tým na ČTÚ udržuje s kolegy z rakouského regulátora kód aktuální a bude reagovat na případné změny po aktualizacích OS/prohlížečů. Podle názoru technických odborníků je vhodnější specializovaná aplikace, ale míra nepřesnosti Nettestu je přijatelná.
• Úřad dostal k dispozici výsledky našich komparativních měření, které jsme mimo jiné publikovali na serveru Lupa.cz, a ověřil nepřesnost měření Nettestu také pro vysoké rychlosti. Podle našeho názoru velmi správně uvádí, že měření rychlosti přípojek s tarify nad 500Mbps jsou již natolik nepřesné, že je nelze použít k reklamaci služby.
• Přes skepsi některých technických odborníků považujeme výsledný stav Nettestu za přijatelný. Z rychlého průzkumu mezi členy vyplývá, že nedošlo k dramatickému zvýšení míry reklamací kvůli nepřesnostem "státního" nástroje. To bylo cílem snažení VNICTP a ten považujeme za splněný.

Jednání zástupci VNICTP pověření Sekci IT vs. Praha6

pro Vaši informaci, absolvovali jsme jednání na Praze 6 k vypořádání připomínek k Memorandu a k jeho bodům. S Martinem Dvořákem a kolegy z Prahy 6 jsme si rozdělili úkoly k řešení. Zhruba:

A) Přeformulovat Memorandum tak, abychom lépe koordinaci staveb popsali jako závazek, a v doprovodném dokumentu postupně připravili její proces

B) Geoportál pro plánování staveb v návaznosti na výše zmíněné přeformulovali jako nice to have

Zástupci Městské části však ani po měsíci po rozdělení úkolů nepřipravili nic, co by hmatatelně posunulo věci kupředu. Přes opakované urgence je tedy nutné konstatovat, že odblokování povolování staveb sítí elektronických komunikací na Praze 6 se stalo jediným úspěchem této pracovní skupiny. Po jednání s místostarostou Stárkem vidíme, že problém je ve zjevné neochotě úředníků Stavebního odboru věci posouvat kupředu.

Regulace velkoobchodních cen mobilních služeb
24. 9. 2021 Český telekomunikační úřad zpracoval v rámci provádění analýz relevantních trhů návrh opatření obecné povahy analýzy trhu č.
A/3/xx.2021-x, trhu č. 3 – velkoobchodní trh přístupu k mobilním službám.
V odkaze na stránkách ČTÚ a v příloze naleznete Výzvu k uplatnění připomínek k tomuto návrhu opatření obecné povahy. Připomínky k návrhu opatření obecné povahy č. A/3/xx.2021-x lze uplatnit do 1 měsíce od data zveřejnění této výzvy (tj. od 24. 9. 2021).https://www.ctu.cz/vyzva-k-uplatneni-pripominek-k-navrhu-opatreni-obecne...
Tuto aktivitu vnímáme jako podstatnou, s potenciálem změnit situaci na trhu velkoobchodního přístupu k mobilním službám, kde doposud virtuální operátoři, kteří jsou zároveň pevnými operátory, nebyli schopní dosáhnout na podmínky vedoucí k ziskovému podnikání.
Výbor v této věci plánuje uplatnit obecnou připomínku a tuto aktivitu podpořit. Můžeme dále uplatnit připomínky Vaším jménem, pokud o to budou mít konkrétní firmy zájem. Jak ve své veřejné prezentaci vyzvala předsedkyně Úřadu Hana Továrková, pokud je Vám tato problematika blízká, uplatněte připomínky uplatnili také sami napřímo. Čím více připomínek ČTÚ obdrží, (i stejných) tím je větší šance, že tuto aktivitu obhájí před Evropskou komisí. Připomínky může samozřejmě uplatnit i subjekt, který velkoobchodní nabídku mobilních operátorů momentálně nevyužívá, ale v případě výhodných obchodních podmínek by o to měl zájem.
Podněty, připomínky a žádosti o konzultace prosím zasílejte na Martina Dvořáka, martin.dvorak@vnictp.cz

Návrh textu připomínek je dostupný v tomto odkazu.

Oceňovací vyhláška
V září 2021 proběhlo připomínkování návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů. Cílem novely je přiblížení zjištěné a sjednané ceny nemovitých věcí. Návrh úprav ocenění vychází z cen nemovitých věcí a jejich vývoje na trhu v období od 07/2019 do 05/2021, získaných od bankovního sektoru, Českého statistického úřadu a z jiných zdrojů.https://www.komora.cz/legislation/127-21-novela-vyhl-c-441-2013-sb-oceno...

API k registračnímu portálu RLAN.ctu.cz

Úřad odůvodnil ve svých odpovědích na dotazy z trhu stále chybějící automatizované rozhraní pro předávání dat nedostatkem personálních zdrojů. Ceníme si otevřenosti Úřadu v této věci a nabízíme Úřadu participaci formou PPP projektu. Úřad připravil ideový návrh. Náklady na zavedení API se tak rozdělí mezi více participujících operátorů, někteří již dnes potvrdili zájem vývoj API spolufinancovat.

Letos 23. září proběhla konference Kam kráčí telekomunikační sítě v Plzni, kterou jsem měl tu čest jménem Výboru pro nezávislý ICT průmysl organizovat a moderovat. Jako již v minulosti se konference zúčastnili také zástupci Českého telekomunikačního úřadu včetně paní předsedkyně Hany Továrkové. Je dobře, že se Český telekomunikační úřad naučil jezdit na tyto akce a využívá těchto příležitostí k prezentaci práce úřadu a diskuzi s účastníky trhu. Letos se ale nemohu zbavit dojmu, že současná komunikace úřadu se sektorem, kterou prezentuje své aktivity (včetně kontrolní a dozorové činnosti), není šťastná. Pokud pominu technicky zaměřené příspěvky, většina vyjádření představitelů úřadu byla až nedůstojně paternalisticky káravých. Přítomní operátoři byli kromě jiného důrazně poučeni, že úřad může dávat pokuty stanovené procentem z obratu a nově že budou moci úředníci ukončit podnikání operátora.

ČTÚ prostřednictvím svých úředníků bohužel sklouzává k maximální byrokratizaci a alibismu. Dlužno říct, že s tímto přístupem není v české státní správě nijak ojedinělý. Místo, aby zkusili pracovat s daty, které již mají k dispozici, případně si je vyžádal od jiných státních úřadů, tak ve velkém chrlí žádosti o informace a rozesílá je operátorům, kteří se ještě nevzpamatovali z kovidové pandemie, kdy se snažili zprovoznit a posílit připojení k internetu pro domácnosti, které ze dne na den zůstaly v lockdownu. Například ačkoliv ČTÚ má k dispozici údaje o internetových sítích, v rámci zprovozňování tzv. srovnávače nabídek museli operátoři znovu všechna data úřadu odevzdat. Bohužel zprvu nefunkční a chybující systém úřadu udělal z operátorů beta testery, kteří zadarmo opravují chyby neodladěného systému. Nyní však ČTÚ analyzuje potřebu zavádění infrastruktury Univerzální služby, tedy státem hrazené výstavby v místech, kde připojení chybí - navržené parametry jsou 10/3Mbps, nicméně by byl vybrán jeden operátor, který by US poskytoval a byla by mu hrazena prokazatelná ztráta. Stejně jako dříve u telefonních budek... Nemá však jasná data ze svého Srovnavače? Ne, počítá se s dalším rozšiřováním sběru dat. Přičemž systém pro sběr dat ESD je již od roku 2018 identifikovaný jako zastaralý, bez možnosti rozšíření. Úřad si však nevezme evropské peníze, aby jej modernizoval a snížil zátěž pro podnikatele! Ve fondech i RRF přitom vhodné programy jsou. O API pro registraci technologií nemluvě, moderní systém, který umožnil automatické registrace a případně změny u zařízení přitom může stát kolem půl milionu korun! V návrhu ve veřejné konzultaci ke změnám Všeobecného oprávnění 12 máme naopak další povinnost - lepit na zařízení samolepky a pořizovat cedulky, abych kontrolní orgán měl pohodlnější přehled.

Operátoři počítají s tím, že podnikají na regulovaném trhu. Množství zákonných regulací se zvyšuje s každou jednotlivou novelou zákona o elektronických komunikacích. V poslední době se tak děje často ve jménu ochrany spotřebitele. Co na tom, že průměrný spotřebitel není schopen dočíst návrh smlouvy, která pokud má obsahovat vše, co zákon požaduje, protože nemá čas číst tolik stránek. Vzorové smluvní podmínky telekomunikační úřad nepřipravil, ale někdy kontroly regionálních odborů bazírují na slovíčkách. Během kontrolní akce, zda operátoři mají ve svých smlouvách uvedeny hodnoty minimálních, reálných a inzerovaných rychlostí připojení k internetu, začal úřad pokutovat ty operátory, kteří uvedli pouze jednu hodnotu v absolutní výši a ostatní procentuální hodnotou. Pro kontrolory z úřadu je takový přístup protispotřebitelský a pro spotřebitele nesrozumitelný. Co na tom, že slevy v obchodě jsou běžně uváděny procentuální hodnotou z původní částky. A za tento “šílený” přestupek úředník vyměří pokutu. Dobře, ve VOS1 je uvedeno, že hodnoty musí být vyjádřené v absolutních číslech, jenomže kdo neumí spočítat 60% ze 100Mbps, pravděpodobně není svéprávný a stejně s ním smlouva uzavřít nelze.

“Správní orgán je toho názoru, že se jedná o přestupek závažného charakteru, přičemž toto své stanovisko opírá o neopominutelnou, již výše uvedenou, skutečnost, že zákonná norma za tento přestupek umožňuje uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu (viz ust. § 118 odst. 24 písm. c) zákona o elektronických komunikacích).”

Opravdu se splnění povinnosti jiným způsobem než si daný úředník představuje považuje v normálním světě za přestupek závažného charakteru?

Operátoři počítají s tím, že podnikají na regulovaném trhu, na kterém stát uplatňuje prostřednictvím dozorových orgánů státní regulaci. Ale regulace a stanovení pravidel by mělo mít smysl a nebrzdit podnikání. Zatím se mi zdá, že se regulátor vzhlédl v chaotickém a byrokratickém fungování Ministerstva zdravotnictví při vyhlašování protikovidových opatření.

Máme bohužel od našich členů velmi časté stížnosti na vrchnostenské chování některých pracovníků kontrolního orgánu, došlo i ke zbytečnému přerušování služeb s dojmem, že jde o právo pracovníků vyplývající ze znění OOP, Všeobecného oprávnění. To je samozřejmě nesmysl. Komunikujeme takové události směrem v k vedení Úřadu. Máte-li jako členové asociace podobné zkušenosti s chováním pracovníků kontrolního orgánu, prosím informujte nás s podrobnostmi.

S přáním mnoha úspěchů

za celý team VNICTP z.s.

Jakub Rejzek, předseda prezidia VNICTP z.s.