1. DILIA/mediační proces: V průběhu července 2024 absolvovaly obě strany, tj. Hospodářská komora ČR (HKČR) a DILIA, několik náročných jednání, na kterých probíraly i koncept možné dohody navržený prostředníkem. V některých bodech prostředníkem navrženého konceptu dohody se však zúčastněným stranám nepodařilo najít zcela shodu a mediace před prostředníkem proto směřuje k ukončení. Otevřené body ovšem i nadále zůstávají k diskusi a s kolektivním správcem DILIA proto zatím stále jednáme. Sladění členů HKČR v dalším postupu je na programu tento týden. Zároveň bylo na úrovni HKČR domluveno, že i ve vztahu k DILIA připravíme návrh mezitímní dohody, tzn. navrhneme DILIA, že uhradíme částku stanovenou mezitímní dohodou, která by byla uzavřena na dobu, než dojde k řádnému sjednání sazebníku nebo určení sazby pro rok 2024 soudem.
 

2. Intergram/předžalobní výzvy/bezdůvodné obohacení: Začátkem července 2024 Intergram rozeslal operátorům další předžalobní výzvy k úhradě. V těchto výzvách tvrdí, že vzhledem k absenci oprávnění k užití uměleckých výkonů, zvukových záznamů a zvukově obrazových záznamů (předměty ochrany) ve formě licenční smlouvy s kolektivním správcem Intergram pro letošní rok, dochází u operátorů k neoprávněnému užívání předmětů ochrany a tímto neoprávněným užitím vzniká nárok nositelům práv zastoupených kolektivním správcem Intergramem na vydání bezdůvodného obohacení. V případě nezaplacení je pak kolektivní správce Intergram připraven obrátit se svým nárokem na soud. Na tuto předžalobní výzvu jsme na úrovni HKČR připravili vzorovou reakci, kterou výzvu k úhradě jako neoprávněnou odmítáme. Vzorová reakce byla rozeslána k použití všem, kterým předžalobní výzva kolektivního správce Intergram dorazila.
 
3. Intergram/soudní řízení/žaloba na určení sazby: Na úrovni HKČR se podařilo zfinalizovat žalobu vůči kolektivnímu správci Intergram a koncem července 2024 podala HKČR žalobu na určení sazby pro rok 2024.
 
4. Intergram/návrh sazebníku 2025: Dorazil návrh sazebníku Intergram pro rok 2025, který svou strukturou zcela kopíruje předchozí návrh sazebníku z roku 2024, vůči kterému jsme podávali námitky. Další postup projednáme na nejbližší schůzce sekce, tj. na úrovni HKČR. 

5. OOA-S/návrh sazebníku 2025: Návrh sazebníku OOA-S pro rok 2025 jsme projednali na úrovni HKČR. Členové sekce se domluvili, že proti návrhu sazebníku OOA-S pro rok 2025 námitky podávat nebudeme. V průvodním dopise totiž OOA-S výslovně uvedla, že konkrétní podmínky licenčních smluv a sazebníku na rok 2025 budou vycházet z uzavřené rámcové dohody mezi HKČR a OOA-S. 

6. OAZA/návrh sazebníku 2025: Návrh sazebníku OAZA 2025 jsme taky projednali na úrovni HKČR. Členové sekce se domluvili, že za HKČR připravíme dopis, jehož účelem bude to, aby OAZA potvrdila, že konkrétní podmínky sazebníku pro rok 2025 se řídí uzavřenou rámcovou dohodou mezi HKČR a OAZA (takový odkaz v návrhu sazebníku 2025 a v průvodním dopise chybí). Z následné odpovědi OAZA toto potvrzení plyne, přesto se ze strany některých členů sekce objevují návrhy na podání námitek. Další postup tedy projednáme na úrovni HKČR.
 
7. OAZA/řízení u MK/svědectví: V minulém roce (během vyjednávání s OAZA) podal VNICTP na Ministerstvo kultury (MK) podnět k zahájení řízení z moci úřední. Tento podnět se týkal oprávnění kolektivního správce OAZA. Vzhledem k tomu, že následně došlo k uzavření rámcové dohody mezi HKČR a OAZA, vzal VNICTP tento svůj podnět koncem srpna 2023 zpět. MK však přesto dále pokračovalo v šetření a nyní proběhlo ústní jednání v rámci přestupkového řízení, ve kterém je OAZA v pozici obviněného za přestupek. Na toto ústní jednání obdrželo předvolání i několik našich členů, kteří se jako poškození do přestupkového řízení přihlásili se svými nároky. 

8. RRTV/Akční plány: V minulém roce předložili poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (po projednání s organizacemi sdružujícími osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením) Radě pro rozhlasové a televizní vysílání Akční plány na zkrácené období,  tj. na období od 1.7.2023 do 30.6.2025. Podle přechodných ustanovení zavedených zákonem č. 242/2022 Sb., který mimo jiné novelizoval i zákon č. 132/2010 Sb. o audiovizuální mediálních službách na vyžádání, platí, že: „Vyhodnocení plnění Akčního plánu na zkrácené období poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání předloží Radě pro rozhlasové a televizní vysílání do 30. září 2025.“

Dovolujeme si Vás informovat, že Elektroenergetické datové centrum spouští tzv. call centrum. Na webových stránkách EDC byla zveřejněna řada nových materiálů k oblasti sdílení elektřiny jako jsou aktualizované FAQ, popis metodiky, vzorové příklady a další dokumenty. Odkazy na tyto materiály naleznete ve spodní částí webu EDC v sekci Informace: 

Elektroenergetické datové centrum, a. s. - (edc-cr.cz)

Dále upozorňujeme na nový EDC YouTube kanál, kde jsou zveřejněny velmi názorné praktické videoukázky různých možností sdílení. 

Elektroenergetické datové centrum, a.s. - YouTube

Neváhejte dokumenty dále šířit a využít. 

15.7.2024 MPO - Akčního plánu 3.0 k provedení některých opatření pro podporu plánování a výstavby sítí elektronických komunikací VNICTP zaslal MPO své připomínky k dokumentu Návrh témat Akčního plánu 3.0 k provedení některých opatření pro podporu plánování a výstavby sítí elektronických komunikací. Další precizování dokumentu bude ve spolupráci s MPO dále probíhat.

Regulace EU:

05/2024 Estonsko - Komplexní zpráva o rizicích a kontrolách pro umělou inteligenci a systémy strojového učení. Zpráva zadaná Národním koordinačním centrem (NCC-EE) nabízí praktický návod pro společnosti, které chtějí dosáhnout nebo zlepšit kybernetickou bezpečnost svých služeb a procesů. Tato zpráva je zvláště cenná pro malé a střední organizace nebo soukromé osoby.
Poskytuje také doporučení pro zavedenější organizace ohledně zavádění umělé inteligence a dodržování příslušných standardů a zpráv, aby byla zajištěna vysoká úroveň odbornosti. Hlavní body:
- Současný stav AI a související kybernetická rizika;
- Právní rámec pro umělou inteligenci, včetně iniciativ EU;
- Rychlá referenční příručka pro organizace, včetně praktických pracovních listů.

2.7.2024 Komise zveřejnila druhou zprávu o stavu digitální dekády,  která poskytuje komplexní přehled o pokroku dosaženém ve snaze
dosáhnout digitálních cílů a cílů stanovených pro rok 2030 v rámci programu politiky digitální dekády (DDPP).
Zpráva identifikuje hlavně potřebu dalších investic, a to jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni, zejména v oblasti digitálních dovedností, vysoce kvalitního připojení, zavádění umělé inteligence (AI) a analýzy dat podniky, výroby polovodičů a start-up ekosystémů.

Digitální dekáda 2024: Zpráva o vývoji 5G
https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/library/digital-decade-2024-5g-observatory-report

15.7.2024 Studie o dopadu internetové iniciativy nové generace Byla zveřejněna studie hodnotící dopad internetových iniciativ nové
generace založené na různých kritériích, jako je soulad s digitálními právy EU, potřeba změn legislativy EU, dopad na standardizaci, poskytování alternativních řešení a udržitelnost.


24.7.2024 5. zpráva o právním státu 2024 Komise zveřejnila svou pátou výroční zprávu o právním státu, která systematicky a objektivně zkoumá vývoj právního státu ve všech členských státech na stejném základě.

24.7.2024 Zveřejnění doporučení EU pro zmírnění rizik kybernetické bezpečnosti v odvětvích telekomunikací a elektřiny
Členské státy EU s podporou Komise a Agentury EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) zveřejnily zprávu o kybernetické bezpečnosti odvětví telekomunikací a elektroenergetiky v EU a doporučení pro posílení jejich odolnosti. Zpráva identifikuje hrozby, jako jsou kybernetické útoky a špionážní aktivity ze strany státem sponzorovaných aktérů hrozeb a kyberzločinců v obou sektorech. Zvláště ohroženy jsou dodavatelské řetězce, zejména pokud jde o sítě 5G a infrastruktury obnovitelné energie.

30.7.2024 Komise zahajuje konzultaci o Kodexu postupů pro univerzální umělou inteligenci Komise vyzývá poskytovatele GPAI působící v EU, podniky, zástupce občanské společnosti, držitele práv a akademické odborníky, aby předložili své názory a závěry, které budou součástí připravovaného návrhu Kodexu pro modely GPAI vypracovaného Komisí. Zúčastněné strany se rovněž vyzývají, aby poskytly informace o zajištění důvěryhodných univerzálních modelů umělé inteligence v EU. Kodex praxe, který předpokládá zákon o umělé inteligenci (AI Act), se bude zabývat kritickými oblastmi, jako je transparentnost, pravidla související s autorským právem, identifikace a hodnocení rizik, zmírňování rizik a interní řízení rizik. Zákon o umělé inteligenci, který vstoupí v platnost 1. srpna 2024, má za cíl podporovat odpovědný vývoj a zavádění umělé inteligence v EU. Ustanovení o GPAI vstoupí v platnost 12 měsíců po vstupu zákona o umělé inteligenci v platnost. Komise očekává, že kodex dokončí do dubna 2025.

Termín konzultace je do 10.9.2024
https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/consultations/ai-act-have-your-say-trustworthy-general-purpose-ai

Ve veřejné konzultaci k návrhu Bílé knihy "Jak zvládnout potřeby evropské digitální infrastruktury" byly uplatněny i naše připomínky, stejně jako připomínky dalších českých organizací. 

Kompletní seznam připomínek najdete na stránkách EK na odkaze níže. 

https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/14168-Bila-kniha-Jak-zvladnout-potreby-evropske-digitalni-infrastruktury?_cs

Naše připomínky jsou přiloženy. Podstatné je, že i další organizace v ČR a celé EU, velké části Bílé knihy, která do velké míry je návrhem podporující ty největší evropské poskytovatele, odmítají chybné vstupní analýzy. 

Od 1. července 2024 je účinná podmínka pro zajišťování veřejných komunikačních sítí a při poskytování služeb elektronických komunikací stanovená novelou všeobecného oprávnění č. VO-S/2/04.2024-1. Podle této podmínky, jejímž cílem je zásadně omezit negativní dopady podvodného spoofingu, bude na bodech určených pro propojení volání ze zahraničí do České republiky prováděna analýza toho, jak je označen volající účastník v signalizační zprávě volání přicházejícího ze zahraničí. Analýza bude vyhodnocovat, zda účastník není označen určitým typem tzv. českého čísla (s předvolbou + 420), a v případě, že ano, nedojde ke spojení volání. V ojedinělých případech se může stát, že nebudou spojena ani volání, která jsou legitimní – potíže může ojediněle způsobit zavádění opatření do provozu. V takové situaci by se měli účastníci služeb elektronických komunikací obracet v první řadě na své poskytovatele služby, teprve v případě neúspěchu na Český telekomunikační úřad.

Již od 1. června 2024 je účinná podmínka určující obsah signalizační zprávy pro označení volajícího účastníka tak, aby nebyl uveden nesmyslný údaj. Opatření se týkají i telefonních čísel pevné služby, tedy i VOIPhttps://ctu.gov.cz/plati-obe-opatreni-proti-spoofingu-pri-problemech-se-obracejte-na-poskytovatele-sluzby

Množí se nám dotazy na výpočet potřebné kapacity přípojných sítí do dotačních projektů. Dovolujeme si upozornit, že ČTÚ zveřejnil nástroj, kalkulačku, která může s výpočtem pomoct. Je třeba brát v úvahu nastavení utilizačního faktoru UF, protože v dotovaných sítích jsou vysoké požadavky na parametry Běžně dostupné rychlosti. 

Vyhodnocování dopadu kapacity sítí na výkon služby přístupu k internetu je specifikováno v metodickém postupu „Metodika pro vyhodnocování dopadu kapacity sítí elektronických komunikací na výkon služeb přístupu k internetu, verze 1.0“. Metodický postup může být Úřadem uplatňován v případech, které jsou vymezeny samotnou jeho působností, tedy kontrolní činností v souvislosti s poskytováním služby přístupu internetu (Nařízení (EU) 2015/2120, čl. 5 (2)), nebo při jiné kontrolní činnosti na základě podnětu v souvislosti s kapacitou sítě EK, případně při posuzování síťové infrastruktury v rámci dotované výstavby sítí EK (backhaul, VHCN, NGA).

Účelem tohoto metodického postupu je popsat a sjednotit postup pro vyhodnocování dopadu kapacity sítí elektronických komunikací, a to konkrétně v segmentu distribuční nebo přípojné sítě elektronických komunikací, na výkon služeb přístupu k internetu, respektive dopadu na skutečně dosahovanou rychlost. Metodika navazuje na metodické postupy „Metodika pro měření a vyhodnocení datových parametrů pevných sítí elektronických komunikací“ a „Metodika pro měření a vyhodnocení datových parametrů mobilních sítí elektronických komunikací“, přičemž respektuje všeobecné oprávnění č. VO-S/1/08.2020-9, kterým se stanoví podmínky k poskytování služeb elektronických komunikací. Uvedený metodický postup Úřadu je v této části zveřejněn tak, aby byl transparentně deklarován postup ČTÚ při kontrolní činnosti.

V souborech ke stažení je k dispozici pomocný nástroj (kalkulačka) pro výpočet dopadu kapacity sítě elektronických komunikací. Zdrojové kódy kalkulačky vytvořené v programovacím jazyce Python jsou dostupné na GitHub.

Videozáznam z prezentace: https://www.youtube.com/watch?v=U1doS_I32bI

Český telekomunikační úřad v rámci svých kompetencí provádí měření a vyhodnocování datových parametrů sítí elektronických komunikací.

Vyhodnocování dopadu kapacity sítí na výkon služby přístupu k internetu je specifikováno v metodickém postupu „Metodika pro vyhodnocování dopadu kapacity sítí elektronických komunikací na výkon služeb přístupu k internetu, verze 1.0“. Metodický postup může být Úřadem uplatňován v případech, které jsou vymezeny samotnou jeho působností, tedy kontrolní činností v souvislosti s poskytováním služby přístupu internetu (Nařízení (EU) 2015/2120, čl. 5 (2)), nebo při jiné kontrolní činnosti na základě podnětu v souvislosti s kapacitou sítě EK, případně při posuzování síťové infrastruktury v rámci dotované výstavby sítí EK (backhaul, VHCN, NGA).

Účelem tohoto metodického postupu je popsat a sjednotit postup pro vyhodnocování dopadu kapacity sítí elektronických komunikací, a to konkrétně v segmentu distribuční nebo přípojné sítě elektronických komunikací, na výkon služeb přístupu k internetu, respektive dopadu na skutečně dosahovanou rychlost. Metodika navazuje na metodické postupy „Metodika pro měření a vyhodnocení datových parametrů pevných sítí elektronických komunikací“ a „Metodika pro měření a vyhodnocení datových parametrů mobilních sítí elektronických komunikací“, přičemž respektuje všeobecné oprávnění č. VO-S/1/08.2020-9, kterým se stanoví podmínky k poskytování služeb elektronických komunikací. Uvedený metodický postup Úřadu je v této části zveřejněn tak, aby byl transparentně deklarován postup ČTÚ při kontrolní činnosti.

V souborech ke stažení je k dispozici pomocný nástroj (kalkulačka) pro výpočet dopadu kapacity sítě elektronických komunikací. Zdrojové kódy kalkulačky vytvořené v programovacím jazyce Python jsou dostupné na GitHub. https://ctu.gov.cz/vyhodnocovani-kapacity-siti

Do konce srpna je možné NÚKIBu zasílat návrhy témat a oblastí, které by se měly objevit v nové Národní strategii kybernetické bezpečnosti. Odkaz zde

NÚKIB uvítá zejména odpovědi na otázky typu:
- Jaké současné a budoucí hrozby, výzvy a příležitosti spatřujete v kybernetické bezpečnosti?
- Jaké jsou z vašeho pohledu silné a slabé stránky systému zajišťování kybernetické bezpečnosti v České republice?
- Na jaké hlavní cíle by se podle vás nová strategie měla zaměřit?

Vláda  jmenovala do Rady ČTÚ dva členy
 - staronového člena Lukáše Zeleného, jehož mandát skončil k 30. červnu 2024 a
 - nového člena Marka Vrbíka. 
Návrh jmenovacího usnesení zasílám v příloze. 
Tisková zpráva MPO - https://www.mpo.gov.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/vlada-jmenovala-nove-cleny-rady-ceskeho-telekomunikacniho-uradu--282031/
Tisková zpráva ČTÚ - https://ctu.gov.cz/tiskova-zprava%3A-rada-ctu-je-opet-v-plnem-poctu

Připomínáme, že v návrhu novely ZEK je úmysl Radu ČTÚ zrušit a Úřad vést stejným systémem jako UHOS, tedy předseda a místopředsedové. 

Pro informaci zasílám návrh nového ZKB a doprovodného zákona ve verzi schválené vládou. 

Změna, kterou provedla vláda, je v § 29 - omezení rizik spojených s dodavatelem, kde místo Bezpečnostní rady státu projedná návrh OOP vláda. Jestliže lhůta pro dodržení zákazu obsaženého v návrhu opatření obecné povahy pro stávající nebo minulá plnění dodavatele bezpečnostně významné dodávky je

a)  kratší než doba stanovená právním předpisem upravujícím zdanění příjmu, pokud ji tento právní předpis ve vztahu k dotčené bezpečnostně významné dodávce stanoví, nebo

b)  kratší než 5 let od pořízení bezpečnostně významné dodávky v případě, že ji právní předpis upravující zdanění příjmu ve vztahu k dotčené bezpečnostně významné dodávce nestanoví.

Vláda následně uloží NÚKIB, jakým způsobem má postupovat. OOP vydává pak NÚKIB. Lze očekávat, že nZKB se bude snažit zajistit místo pro první čtení na zářijové schůzi. 

BEREC vydal návrh zprávy BEREC o ekosystému propojení IP, dostupný je zde: https://www.berec.europa.eu/en/document-categories/berec/reports/draft-berec-report-on-the-ip-interconnection-ecosystem

Českou verzi přikládáme. V konzultaci jsme připomínky neuplatnili, ale dokument je plný zajímavých dat. 

Z perexu návrhu: 

"Debata o propojení IP (IP-IC) byla oživena v letech 2021/2022 a od té doby nabrala na intenzitě. S cílem přispět k probíhající debatě o IP-IC sdružení BEREC přehodnotilo svá dřívější zjištění a připravilo tuto zprávu o ekosystému IP-IC. Po zveřejnění zpráv o IP-IC v souvislosti s neutralitou sítě v letech 2012 a 2017 se jedná o třetí zprávu sdružení BEREC v této oblasti.
Ačkoli je rozsah této zprávy omezen na ekosystém IP-IC, stojí za zmínku, že se může částečně překrývat s diskusí o platbách velkých poskytovatelů obsahu a aplikací (CAP) poskytovatelům služeb přístupu k internetu (IAS). Cílem této zprávy však není opakovat tuto konkrétní diskusi. V této zprávě sdružení BEREC hodnotí současný stav IP-IC v Evropě a vývoj trhu od vydání předchozích zpráv. Zpráva se zaměřuje na období od začátku roku 2017 do podzimu 2023 a obsahuje také analýzu pravděpodobných trendů v letech 2023 až 2030, pokud existují objektivní údaje."

Praha, 01. 07. 2024 – Vzhledem k blížícímu se konci platnosti přídělu rádiových kmitočtů společností O2 Czech Republic a.s. a T-Mobile Czech Republic a.s. v pásmech 900 a 1800 MHz rozhodl předseda Rady ČTÚ na základě závěrů provedeného přezkumu a  jejich opakované veřejné konzultace, včetně konzultace znaleckého ocenění, o vydání nových přídělů rádiových kmitočtů v uvedených kmitočtových pásmech oběma společnostem postupem podle § 20 odst. 7 zákona o elektronických komunikacích. V rozhodnutí jim mimo jiné byly stanoveny povinnosti pokrytí mobilním signálem tzv. bílých míst a dalšího zlepšení kvality mobilního signálu na železničních koridorech.

V rámci veřejné konzultace i v navazujícím období obdržel ČTÚ podněty od více než stovky obcí/měst, které žádaly o zařazení některých svých částí na seznam nedostatečně pokrytých sídelních jednotek. Pro účely výběru bílých míst ke splnění stanovené povinnosti dokrytí určil Úřad oběma mobilním operátorům základní seznam přímo v rozhodnutí o udělení přídělu rádiových kmitočtů. Vedle toho ČTÚ zveřejnil i doplňující (tzv. otevřený seznam), do něhož bude postupně po provedení příslušných ověřovacích měření zařazovat další obce/základní sídelní jednotky, u kterých i v dalším období na základě obdržených podnětů měřením potvrdí faktickou nekvalitu pokrytí mobilním signálem.  

Oběma společnostem bylo uloženo za povinnost pokrýt samostatně nejméně 200 bílých míst (základních sídelních jednotek), kde musí dojít ke zlepšení pokrytí prostřednictvím zprovoznění nové základnové stanice (stanoviště). Současně mají stanovenu povinnost pokrytí dalších alespoň 300 bílých míst, ve kterých mohou pro účely dokrytí využít a sdílet pasivní infrastrukturu s ostatními držiteli přídělů.

ČTÚ současně stanovil povinnost zlepšit významně kvalitu mobilního signálu sítí 5G na všech tranzitních koridorech, s výjimkou koridoru zařazeného v dotačním programu MPO. Toto opatření navazuje na další aktivitu ČTÚ, kterým bylo vyhlášení dotační výzvy na vybavení železničních vozů technickými prostředky pro zlepšení dostupnosti mobilních služeb uvnitř vozů.

Samotnou povinnost prověřování dodavatelů nevnímáme za fundamentální problém, problém je její ohromující rozsah, který dává jednomu úřadu státní správy možnost vstupovat do vztahů mezi dodavateli a odběrateli v celém rozsahu infrastruktury, včetně těch nejodlehlejších částí, které rozhodně nepředstavují kritické části našich sítí. Jako Hospodářská komora jsme mnoho měsíců setrvale vysvětlovali, že navržený rozsah regulace je pro zdravé investiční prostředí nepřijatelná, odborně nadbytečná a má potenciál poškodit rychlost rozvoje ICT infrastruktury v celé České republice, zejména v rurálních oblastech. Také nám vadí, že NUKIB, potažmo stát, navrhuje další čistě českou cestu regulace dodavatelů, zatímco my voláme po celounijním řešení.
Nejzávažnější nedostatek návrhu Zákona je přílišná možnost jednoho úřadu vstupovat do obchodních vztahů firem. Navrhujeme, aby případná omezení dodavatelů nemohla být vyhlášena toliko opatřeními Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, ale Vlády ČR jako celku. Rozhodnutí takového charakteru prostě je politickým rozhodnutím, musí jej vyhlásit politický orgán a při rozhodování je nutné respektovat názory dalších ministerstev či státních úřadů, jako je například Český telekomunikační úřad. NÚKIB bude zohledňovat pouze bezpečnostní hledisko, mnohdy na základě geopolitických, nikoliv kyberbezpečnostních rizik. Vliv na ekonomiku, rozvoj sítí, cenu služby či další sociální aspekty mu mohou být při rozhodování lhostejné. Podle současného návrhu nejsou názory dotčených orgánů pro NUKIB závazné.
Vypořádání připomínek hodnotíme jako zcela nedostatečné. Návrh nového ZKB extrémně tvrdou regulací, která ukazuje fundamentální nedůvěru NUKIBu ve schopnost ICT sektoru zabezpečit svoji infrastrukturu a tím i vlastní „výrobní prostředky“. Privátní česká ICT infrastruktura je dobře zabezpečené a provozovaná bez vážných kyberbezpečnostních incidentů. Předkládaný návrh jde ve svém důsledku do takových povinností, které v mnoha případech budou vyžadovat pro české firmy stavět paralelní infrastrukturu, namísto využití stávajících prostředků propojených se zeměmi EU. Taková situace vytváří extrémní nároky na zdroje, které si například menší podnikatelé nemohou dovolit.
Hospodářská komora dlouhodobě upozorňuje, že Vláda bude o návrhu nového Zákona o kybernetické bezpečnosti rozhodovat bez komplexní analýzy RIA (z anglického Regulatory Impact Assessment). Úředníci se při přípravě návrhu Zákona vůbec nezabývali dopadem regulace na celá průmyslová odvětví, předložená analýza RIA byla i terčem kritiky Legislativní rady Vlády a je zcela nedostatečná. Očekáváme, že Vláda České republiky návrh Zákona o kybernetické bezpečnosti vrátí Národnímu úřady pro kybernetickou bezpečnost k dopracování.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo návodné pokyny a instruktážní videa, jak na výzvy k dotačnímu programu OP TAK - Vysokorychlostní internet. 

Vše potřebné najdete v odkaze zde: https://www.verejnakonzultace.cz/i-vyzva-op-tak/navod/